Jeden z mnoha důvodů, kdy držet půst, je například jóga. V józe se z duchovních důvodů obvykle drží jeden postní den v týdnu. Může to být pondělí anebo čtvrtek. Také by tento den měl být úplněk. V tento den půstu by mělo být důležité pozitivní a duchovní naladění, ve kterém budeme celý den prožívat. Teprve tak se z půstu stává duchovní cvičení. To napomáhá člověku v duchovním rozvoji.
Půst v józe
V tento postní den se obvykle nekonzumuje žádné pevné jídlo. Okolo páté hodiny odpoledne je potom vhodné sníst malý, lehký vegetariánský pokrm. Jako samozřejmost je během celého půstu pití vody. Tento půst je také z důvodů .
Křesťanský půst
Křesťanství má půst určený v období před Velikonocemi. V tomto půstu nejde pouze o odpírání si jídla, ale také se zříkáme všeho, co můžeme v běžném životě postrádat. Prostě vše, co je pro náš život zbytečné, nebo to, co nám v životě překáží. Tento křesťanský půst začíná Popeleční středou, a pokračuje ještě čtyřicet dní.
Katolický půst
V katolickém světě je běžně postním dnem pátek. Tento půst v sobě zahrnuje zříkání se konzumace masa neboli potravy z masa teplokrevných zvířat v postní den. Výjimku ovšem tvoří například ryby nebo živočišný tuk. Ryba je zde běžným postním pokrmem.
Půst v pravoslaví
Pravoslaví je východní křesťanství. Půst se zde pojímá jako přijímání suché stravy. V pravoslavném půstu jsou zapovězeny ve stravě všechny produkty živočišného původu, jako jsou například:
· vejce
· mléko
· mléčné výrobky
Půst v pravoslaví zapovídá i konzumaci olivového oleje a alkoholu.
Půst v islámu
Půst v islámu se také nazývá arabsky saum. Udržuje se celý měsíc a je znám pod názvem ramadán. V tomto období měl být proroku Muhammadovi zjevován Korán. Ramadán se drží od svítání do západu slunce, a během dne je povolena pouze konzumace čisté vody. Avšak po setmění se smí konzumovat i ty potraviny, které povoluje islám.