Jedno však asi společné mají. I když podle některých fotografií na internetu ne. Totiž to, že se neradi mačkají tam, kde je hodně dalších turistů. Frontu na lanovku, která vyveze hosty na naši druhou nejvyšší horu, Sněžku, jistě všichni znají. Mimochodem, proč se od dětství učíme, že je to naše hora nejvyšší, to opravdu nechápu. Její vrchol je totiž v Polsku. Ale zpátky k věci. Spousty turistů. Tomu se ovšem nedá moc dobře vyhnout, i když za pokus to stojí. Jenže háček je v tom, že na tohle už přišlo více lidí. Ovšem pravda je, že se tomu největšímu návalu vyhnout dá. Ne vždy, a ne všude, pochopitelně. A vy se dozvíte jak na to.
Není to nic složitého, složité je spíše to, jak to zařídit. Většina dospělých má totiž dovolenou v červenci nebo srpnu kvůli dětem. Mimo toto období jsou sice také návaly, ale přece jen znatelně menší, a zvláště když vyrazíte časně ráno. Jasně, lanovka kvůli vám v šest hodin nepojede, ale pokud ji nepotřebujete, proč nevyrazit o něco dříve. Bývá o něco chladněji a máte větší šanci vidět nějakou tu zvěř, která vyráží za potravou.
Jinak bohužel tyto fronty na všechno oblafnout nemůžete. Nedávno byl na netu zveřejněn článek, kde se nějaký turista zlobí, že nahoře na Sněžce musel čekat dlouho na jídlo a pití v místní restauraci, nebo co to tam je. Zlobil se zcela zbytečně. Když jdu v sezoně, a ještě ve frekventovanou hodinu, musím s tím přece počítat a vezmu si nějaké jídlo s sebou. A bez tekutin by se snad ani na hory vyrážet nemělo.
Tohle je ovšem stará bolest, restaurace na horách nestačí kapacitně a málokdo si uvědomí jejich původní účel. Zcela jistě se nepočítalo s takovými davy lidí. Proto se vždycky lehce usmívám při zdůvodnění všeho tak drahého. Při tom obratu je nesmysl, aby si nevydělali obrovské peníze. Ale zase je fakt, že si musí vydělat i na dobu mimo sezonu.