Pokud se zaměříme pouze na historii západní módy, můžeme říci, že podobně jako v ostatních odvětvích došlo k zásadním změnám v průběhu průmyslové revoluce. Už předtím však došlo ke krokům, které k tomuto převratu vedly. Masová výroba oděvů, které probíhala v tak zvaných manufakturách, má v této podobě své kořeny ve Francii. Název těchto továren pochází z latiny a první se objevovali už v průběhu čtrnáctého století. Většinou se jednalo o státní podniky v područí panovníků. O století později si našly cestu přes moře do Anglie a postupem času do dalších zemí. Dalším tehdejším průkopníkem byla Itálie a společně se svým severozápadním sousedem jsou tyto země v oděvním odvětví velmocemi dodnes.
Princip manufaktur stál na dělbě práce, úkoly, které by dříve prováděla jedna švadlena, tak byly rozděleny do několika fází a pracovalo na nich více lidí. Jedná se o takového předchůdce pásové výroby. Tím došlo ke snížení nákladů, jelikož byly potřeba menší prostory, každý dělník nemusel mít své vlastní náčiní a výroba byla řádově rychlejší.
S novými vynálezy docházelo k zrychlování a zdokonalování výroby. Postupně došlo k přerodu celé společnosti. Jak se říká „šaty dělají člověka“. Lidé chtěli odjakživa dobře vypadat a pomocí a ošacení mohl člověk snadno a rychle soudit, z jaké společenské vrstvy, kdo pochází. Dodnes v některých zemích slouží oděvy k oddělování skupin. Stejně tak jako se podle krojů dnes rozeznávají rodáci z různých vesnic.
Společnost se stávala bohatší a začala ošacení považovat za konzumní artikl. Začalo se vyrábět ve velkém a převažovala kvantita nad kvalitou. Trh se začal přehlcovat diskontními kousky. I přesto, že je na vývoji módního odvětví snadno pozorovatelné, že se trendy neustále vrací, většina kousků nám v šatníku vydrží maximálně tři roky. Také změny v celosvětovém hospodářství dovedli své. Silně ovlivnili vývoj průmyslu v posledních letech.