Domníváte-li se ve své blažené nevědomosti, že na uzavření pracovního poměru a dohodě o mzdě nic složitého není, že se tady jednoduše sejdou dvě strany a dohodnou se na tom, co v pracovní smlouvě stojí, mýlíte se. V principu se tak sice děje, jenže ani to, že zaměstnavatel i zaměstnanec akceptují to, co je v navrhované pracovní smlouvě uvedeno, ještě neznamená, že spokojenost s tím, co je smluveno, přetrvá déle než do první výplaty. V tu chvíli totiž zaměstnanec nejednou ke své nelibosti zjistí, že nedostal tolik, kolik mu zaměstnavatel nabízel. A to je přece důvod k vzteku.
I když on to vůbec není důvod, aby se takový zaměstnanec na své šéfy zlobil. Jistě, mzda není taková, jaká zdánlivě měla být, ale není to vinou firmy, která člověka za jeho práci platí. Ta totiž logicky splní to, k čemu se zavázala. A důkladný pohled na onu smlouvu ukáže, že je tomu tak. Jenže zde stojí uvedena hrubá mzda, již firma člověku dá. Ale než ji zaměstnanec dostane, uberou se z takové smlouvy příslušné odvody, které se z ní odvádět musí. Stát si vezme daň z příjmu a sociální pojištění, pojišťovna pak pojištění zdravotní. A někdy se tu může angažovat třeba i exekutor. A to, co pak zaměstnanec dostane ve formě takto snížené čisté mzdy, už není tak vysoké jako hrubá mzda, ani kdyby se uplatnily všechny možné slevy na dani, jež u nás existují.
A jak si zajistit, aby zaměstnanec hned při dohadování jeho platu věděl, jak bude reálný příjem tohoto zaměstnance vypadat? Jaký zvolit pro výpočet čisté mzdy postup? Pokud dotyčný nechce utrácet za pomoc účetního nebo shánět někoho jiného, kdo s tím už má zkušenosti, kdo nechce zjišťovat, jak to vypadá u ostatních zaměstnanců, kteří tu už pracují déle a mají tak svou zkušenost, může využít třeba i internetovou kalkulačku, která to umí přepočítat.
A tak se lze dozvědět čistou mzdu dříve, než tato někoho případně i šokuje.